Boháč takhle nemá co dělat, tak se rozhodne, že zas jednou vyrazí na ryby. Co se nestane, chytí zlatou rybku. Rybka na něj chvíli kouká, nic neříká. Boháč kouká zase na ni, přemýšlí a po chvíli povídá: „Tak povídej, co bys chtěla?“
Jde Karkulka lesem a potká vlka. „Kam jdeš, krávo?“ „Já nejsem kráva, já jsem Karkulka a nesu babičce bábovku a víno.“ „Jo, a kde máš košíček?“ „Já kráva, já ho nechala doma.“
Chlapec ve třetí třídě dostal za úkol napsat krátké pojednání o rození dětí. Zeptal se doma, jak se narodil, a rodiče mu řekli, že ho přinesl čáp. Ptal se tedy, jak se narodili oni, a oni zase, že je přinesl čáp. Stejnou odpověď dostal i na narození babičky a dědečka. O pár dní později předal chlapec učiteli pár stránek papíru. Učitel se zmateně zarazil, když přečetl úvodní větu: „Napsat tuto zprávu bylo velmi obtížné, neboť v naší rodině nedošlo k normálnímu narození dítěte za poslední tři generace.“
Povídají si Sněhurka a ježibaba, kam jít na vysokou školu. Sněhurka: „Já půjdu na ekonomku, sice tam nebudu nejhezčí, ale budu tam nejchytřejší.“ Ježibaba: „Já půjdu na matfyz. Sice tam nebudu nejchytřejší, ale budu tam nejhezčí!“
Slyšela jsem, že Váš syn studuje na univerzitě. Co z něho bude, až skončí ? – ptá se známá paní Novákové. – Obávám se, že důchodce.
Před koncem školního roku, když už není co se učit, dávají si ve škole děti s paní učitelkou hádanky. Když přijde řada na Pepíčka, ten praví: „Jedna hádanka speciálně pro Vás, paní učitelko. Co je to? Je to pro Vás, strká se to do Vás a když se to vytáhne, tak to kape?“ Pani učitelka zrudne: „To nevím, ale odpověď mi řekneš až o přestávce!“ „Ale tu já vám řeknu hned! Jsou to květiny, které vám nosíme: Ty jsou pro Vás, strkají se do váz a když se vytáhnou, tak z nich okapává voda.“ O přestávce učitelka na chodbě zastaví kolegyni: „Poslechni si bezva vtip: Co je to? Je to pro Tebe, strká se to do Tebe,…“ Vtom se ozve Pepíček: „Musíte vykat, paní učitelko, jinak je to úplně něco jiného.“
Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi že dostal pětku z matiky. „Jak to?“ ptá se podrážděně otec. „Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je 3 x 2. A já jí povídám že 6,“ říká Pepíček. „No to je správně,“ na to tatík. „A pak se mě zeptala, kolik je 2 x 3,“ povídá Pepíček. „Jakej je v tom kurva rozdíl?“ rozčilí se tatík. „To jsem jí řekl taky.“ na to Pepíček.
Jako vždycky se dva kámoši vracejí z partičky mariáše pozdě večer domů. Jeden si stěžuje: „Já nikdy neoblafnu svoji ženu. Vždycky na křižovatce vypnu motor, dojedu pomalu před barák, potichu se vyplížím se nahoru, svléknu se v koupelně. Ale pokaždé se vzbudí a sprdne mě, že se trajdám do noci a nechávám ji samotnou.“ „No jo, máš zkrátka blbej přístup. Já přirachotím před barák, třísknu dveřma od auta, vydupu po schodech, svlíknu se v ložnici, pohladím ji po zadku a povídám, co si takhle trochu zašpásovat… No, a vždycky se tváří, že spí.“
Mladá žena má vážné podezření, že jí muž lže. Rozhodne se dohnat ho k žárlivosti: „Co bys řekl, kdybych ti teď oznámila, že jsem spala s tvým nejlepším přítelem?“ On se jen shovívavě usměje: „Myslel bych si, že jsi lesbička.“
Po ztroskotani zaoceanske lodi se na ostruvku uprostred oceanu zachrani ctyri muzi – dvacetilety, tricetilety, ctyricetilety a padesatilety. Rozhlizi se dalekohledem po okoli a najednou objevi na obzoru jeste jeden ostrov, na kterem se zachranily ctyri zeny. „To je skvele,“ rekne dvacetilety, „preplaveme k nim a rozdame si to kazdy s kazdou.“ „Souhlasim s tim, ze k nim preplaveme, ale kazdy si vybereme jednu a te se budeme drzet,“ prida se tricetilety. „A co kdybychom pockali, az si nas vsimnou a priplavou k nam samy,“ navrhuje ctyricetilety. Najednou padesatilety, ktery ma zrovna v ruce dalekohled, vydesene vola: „Paneboze, ony uz plavou!“